Představuji Vám speciální holčičku. Už teď víme, že to bude nejrozmazlenější a nejvymazlenější štěňátko pod sluncem. Přišla na svět za pět minut dvanáct a chovatelství mi ukázalo svou odvrácenou stranu. Netušila jsem, jak bezmocná dokážu být a jak je potřeba poslouchat svůj vnitřní hlas. Naštěstí všechno dopadlo dobře, děkujeme paní veterinářce za záchranu holčiček a Martičce za podporu v tomto nejtěžším čase❣️

Není vždy všechno tak, jak si přejeme, ale věřím, že všechno má svůj důvod. Zbytek miminek se v bříšku vstřebal a porod se sám nezahájil. Vandička neprojevovala žádný problém či sebemenší bolest, která by tento akutní stav mohla předpovídat. Jen něco uvnitř mi říkalo, že potřebuji kontrolu veterináře. Naštěstí jsme přijeli včas. I přesto, že to nebyl ideální příchod na svět, Vandička je pro malou úžasnou maminkou a jejich pozorování nás neustále dojímá.

Teď je čas hodit za hlavu tento nepříjemný zážitek, který dopadl jak nejlépe mohl.

Přivítejme na svět paní Ředitelku Zeměkoule II, jejíž vybrané jméno plně odpovídá její povaze a příchodu na svět.

První týden se nesl v duchu vzájemného seznamování. Vandička se začala okamžitě a vzorně o Bisinku starat. Samozřejmě jsme spolu dalších pár týdnů spaly, ale nemusela jsem kontrolovat, zda se všechna štěňátka dobře napapala. Bisinka měla celý mléčný bar pro sebe a podle toho začala také přibírat. Abychom ji nahradili teplo sourozenců, spala Bisinka s termoforem a přimazlená k nějakému plyšákovi nebo dečce. Vandička se od Bisinky téměř nehnula a nepustila za ní ani Sixtynku ani Chillouška.

Nejoblíbenější činností bylo v dalším týdnu papání.  Pokud Bisa nepapala, tak spinkala a nebo jsme se s ní mazlili. S jejím apetitem začala brzy připomínat malého hrošíka a já se začala bát, zda bude moct vůbec chodit :D.

Hurá, Bisinka i přes svůj objem začala chodit a od této chvíle jsme ji učili vykonávat potřebu na trávě. Doma měla v ohrádce umělý trávník a pokud jsme byli doma, venčila se téměř neomylně venku. Je to moc šikovná holčička a od tohoto týdne si začíná hrát se Sixty a Chillim – začíná být opravdu veselo.

Bisince je měsíc a také je jí všude plno. Pokud jste si stejně jako já mysleli, že jedno štěňátko je snazší než sedm štěňátek, jste na omylu. Bisu neunavili sourozenci a tak všechna tato práce zůstává na nás. Každý den večer padáme do postele s absolutní únavou – já byla na začátku těhotenství a nebylo to úplně lehké :D. Začali jsme také přijímat návštěvy, které u nás milují všichni a začala je milovat i Bisinka.

Rosteme a jsme pořád větší, zvídavější a rychlejší. Nejoblíbenější aktivitou je, když musíme Bisinku nahánět po celé zahradě, protože nechce jít domů. Doma se už opravdu neomylně Bisinka „venčí“ na umělý trávník, případně nám ukáže, že je potřeba jít ven. V minulém týdnu jsme začali s tréninkem pozornosti a moc nám to jde.

Protože byla Bisa sama, vozili jsme ji i na výlety, takže jiná prostředí ji nedělala vůbec žádný problém, všude suverénně začala okamžitě zlobit :D. Tuhle povahu zdědila po Chillouškovi, neustále aktivní, hravá a veselá. Projevily se i geny Vandičky, byla a stále je přítulná a mazlivá. Máme z ní všichni velkou radost a nedovedeme si představit, že za tři týdny půjde k novému majiteli.

Bisa se stala absolutním stoprocentním členem naší smečky. Dělala to, co dospělí psi a já byla zoufalá, měla jsem před sebou velké rozhodnutí. Svěřím někomu Bisinku, nebo si ji necháme… Velkým důvodem, proč si Bisinku nenechat byl očekávaný nový člen naší rodiny a na péči o štěňátko teriéra by nebylo tolik času, kolik bych mu chtěla dát. Tak jsme napsali příspěvek na FB, že Bisince hledáme novou maminku a tatínka. Během chvilky nám přišlo tolik zpráv, že jsme nestačili odpovídat, ale pořád to byli pro mě cizí lidé a Bisa náš člen rodiny :(. A pak zazvonil telefon a z telefonu se ozvalo, my ji potřebujeme a já se slzami v očích odpověděla, je Vaše. Volala maminka Vaničky sestřičky Vivinky a nebylo co rozmýšlet.

S klidem v duši jsme si užívali poslední týdny s naší láskou. Chodili jsme na procházky, přijímali mazlící návštěvy, trénovali, hráli si a hlavně se mazlili. Je pravda, že Bisinka dávala poslední dva týdny zabrat úplně všem a Sixty, Vanda i Chilli se před ní začali po chvíli schovávat na sedačku :D.

Poslední týden a začínáme Bisince balit na cestu do nového domova. Jsem trochu klidnější, že tentokrát vím, kam štěňátko půjde, ale na vždy to bude naše jedinečné miminko. A jak se má Bisinka v novém domově se dočtete zde.